OBCE

Obec Benešov byla založena jako lesní lánová ves ve druhé polovině 13. století Benešem z Vartenberka. Místní název Hrad a Hradiště a také blízkost několika Strážníků, které chránily zemské stezky, upozorňují na možnost mnohem staršího slovanského osídlení.

První zmínka o Bítouchově pochází z roku 1461. Obec patřila do roku 1547 k rohozeckému panství, později k Semilům.

Obec zmiňována v semilském urbáři z r. 1687, kdy má 3 grunty.

Ve starších pramenech je nazýván jako Baunowsko, Bohňovsko. Dnes součást obce Jesenný.

Ve starších pramenech je nazývána jako Blaživka.

Ve starších pramenech je nazýván jako Bratrzikow.

Obec je poprvé zmiňována v urbáři "Úrok svatojiřský panství navarovského 1565". Zde je psána jako ves Bohdalowicze a má 7 gruntů. Ves tedy patřila pod panství navarovské.

Ve starších pramenech je nazýván jako Borzkow či Buorzkow. Posledně zmíněné Buorzkow evokuje původ od slova "bouřka".

První písemná zpráva o podkrkonošské obci Bozkov pochází z roku 1356. Tehdy Havel Húba z Lemberka daroval klášteru Hradiště nad Jizerou kus lesa, ve kterém mniši založili farnost u Panny Marie v Bozkově. (nebo ?? Poprvé je Bozkov v pramenech zmiňován kolem roku 1360, kdy jej prodali cisterciáci z Kláštera nad Jizerou u Mnichova Hradiště Haškovi...

První zmínka o obci Bystrá nad Jizerou pochází z roku 1320.

První písemná zmínka o obci je z roku 1346. V pramenech také psána jako Nábzí.

Zmínka o obci je v urbáři "Registra berně panství semilského 1562 ". Zde je obec nazvána jako ves Czikwasky a má 9 gruntů.

Ve starších pramenech nazýván jako 1352 Dryzkow, 1369 Drzkow, 1624 Držkow, 1654 Zdržkow, 1720 Trschkow, 1843 Drschkow, 1854 Držkov, 1939 Drschke/Držkov, 1945 Držkov.

První zmínka o obci je podle urbáře "Úrok z panství semilského a navarovského od soboty po sv. Školastice léta 1581 až do soboty po třech králích léta 1585" . Zde je ves nazvána jako Háge.

Obec je poprvé zmiňována v urbáři "Úrok svatojiřský panství navarovského 1565". Zde je psána jako ves Heraticze a má 11 gruntů. Jeden grunt psán ve vlastnictví Jakuba - mlynáře. Ves tedy patřila pod panství navarovské.

Zmínka o obci je v urbáři "Registra berně panství semilského 1562 ". Zde je obec nazvána jako ves Helikowitcze a má 8 gruntů.

Horská Kamenice patří mezi obce o kterých se říká, že tady končí chleba a začíná kamení (týká se všech názvů KAMENIC). První osídlenci museli na tomto místě mýtit lesy, ze získaného dřeva pálili uhlí a půdu upravovali k polnímu hospodaření. Prvním domem tu zřejmě byl Kubův statek a jeho pole v lokalitě Na Honskách. Tento první hospodář, který se...

Ve starších pramenech je nazývána jako Veliká Horka (Welika horka, Gross Horka, Magna Horka, Majori Horka, Wietssy Horka, také Velká Lhotka..).

Ve starších pramenech je nazýván jako Labau, Syřišťov nebo Kašparova Huť , Hüttendorf, Laba nebo Laaba. Laba mohlo znamenat nivu (Aue ), kde jsme se mohli osvěžit (laben ). Pro správnost této domněnky hovoří jistě jedinečná poloha místa, lučinaté údolí kolem dokola obklopené lesy a horami. Česky se dříve nazývala Syřišťov, podle slova sýřiti....

Ve starších pramenech je nazývána jako Kuchelna.

První zmínka o obci Jesenec je podle urbáře "Úrok z panství semilského a navarovského od soboty po sv. Školastice léta 1581 až do soboty po třech králích léta 1585" . Zde je ves nazvána jako Gesenecz.

Ve starších pramenech je nazývána jako Gilem.

Ve starších pramenech je nazýván jako Gessenney či Engenthal.

Ve starších pramenech je nazývána jako Gillowey, Gilovy.

Ve starších pramenech je nazývána jako Khomarow.

Poprvé se jako Soběhrdova Olešnice připomíná roku 1361, kdy zde již stál kostel sv. Jakuba. Ves vyrostla pod hradem Košťál v údolí Želechovského potoka, později nesla jméno Olešnice, Oleška, Košťálovská Olešnice, od roku 1886 Košťálov.