OBCE

Jméno pochází od něměckého "laben" (česky volně přeloženo "lábati") a to za tou příčinou, že tam stávala v druhé polovici 16 století panská krčma - jediná to mezi Turnovem a Železným Brodem, kam chodili "lábati". (podle poznámek Michala Fišera)

Podle Michala Fišera (První Kniha) se obec dříve jmenovala Leštný - protože tu okolo Líšnýho bednářům a kolařům leštiny se prodávaly.

Ve starších pramenech je nazývána jako Lhoty.

Obec je poprvé zmiňována i v urbáři "Úrok svatojiřský panství navarovského 1565". Zde je psána jako ves Lhotka a má 5 gruntů. Ves tedy patřila pod panství navarovské.

V letech 1322 - 1362 připomíná se Hynek z Valdštejna, v letech 1364 - 1369 Jarek z Valdštejna na Skále a Lomnici. Jeho bratr Zdeněk z V. ujal Libštát, Olešnici a Bystrý a seděl na Košťálově. Své manželce Kačně z Košťálova věnoval 100 kop v těchto vsích. V letech 1391-94 byl zde pánem Beneš z Lomnice který daroval úrok v...

Kostel je připomínán jako farní k roku 1368.

Ve starších pramenech je nazýván jako Loužnicze. Název zřejmě pochází od slova luhy, mokřady....

První zmínka o Lučanech je v opisu urbáře z r. 1634 Urbarium der Herrschaft Semil von 30.3.1634 - Fischer R.K. osobní fond (SOA Jablonec nad Nisou). Zde je název uveden německy jako Wiesenthal.

Ve starších pramenech je nazývána jako Malá Horka (Mala Horka, Klein Horka, Parva Horka nebo Minori Horka).

Zmíněn v urbáři semilského panstvi z r. 1687. Uváděn takoé jako Makow a Mackow. Podle urbáře obec má 3 grunty a 1 mlýn o jednom kole.

V zemskýxh deskách je roku 1542 uváděna jako pustá (Kvatern trhový běžný červený od léta 1542 - 43 inv. č. 4, str. 165 -https://vademecum.nacr.cz/vademecum/permalink?xid=4d7b3de9-2aa4-41f4-83ff-d657f7aea950&scan=bed91aeed2a8784e6bdff5be88253af3).

První zmínka o Nové Vsi je v opisu urbáře z r. 1634 Urbarium der Herrschaft Semil von 30.3.1634 - Fischer R.K. osobní fond (SOA Jablonec nad Nisou). Zde je název uveden německy jako Neudorf.

Ve starších pramenech je nazývána jako Peržimow, Perzinow, Pelržimow, Pelrzimow, Peržinov .

Jméno Plavy pochází snad od plaveni rudy, zlata dřeva, nebo od splavu, který prý tu byl pro zadržování dřeva z hor plaveného.

Ve starších pramenech je nazývána jako Podmoklycze, Podmoklic, Podmoklic, Podmoklitz.

Podolí je nyní zřejmě nejstarší částí obce Benešova u Semil. Svoji podobu má obsaženu už v názvu. Jizera tu kdysi vytvořila údolíčko chráněné od západu Strážníkem a Hradem, od východu Šeradným s Muchovem a od severu náhorní plošinou zvanou Křiby.

Obec je zmiňována v urbáři "Úrok z panství semilského a navarovského od soboty po sv. Školastice léta 1581 až do soboty po třech králích léta 1585" . Zde je psána jako ves Prorubi. A údajně by měla ležet u Plavů. Zřejmě se bude jednat o Průrubí a průrubský potok. Ves patřila pod panství navarovské.

Ve starších pramenech je psána jako Prschichowicz, Przychowicz.

Ve starších pramenech je nazývána jako Pržikreg, Przykrey, Pržikry.

Ve starších pramenech je nazývána jako Přívlaky, Pržiwlak.

Ve starších pramenech je nazývána jako Rybnicze, či Rybnic.

Radčice nesou jméno buď po osobě (Radek), nebo po racích. Podle pověsti zapsané v zápiscích p. Michala Fišera nedaleko od Brodu přebýval v baráku uhlíř Franz Račic a podle něj dostaly Račice své jméno.

Rejdice byly založeny v roce 1577.

První písemná zmínka o obci se datuje léty 1356-1360, kdy klášter hradišťský postoupil Haškovi z Lemberka vsi Bozkov a Roztoky.

Ve starších pramenech je nazývána jako Rohprachticze, Rohprachticz, Rozprachticz .

Zmínka o obci je v urbáři "Registra berně panství semilského 1562 ". Zde je obec nazvána jako ves Sskodieyow a má 6 gruntů.

Vznik obce Sklenařice spadá do druhé poloviny 14. století.
První, kdo sem přišli, byli lovci a uhlíři. Těm dával ještě nedotčený les obživu. Hned za nimi sem přišli skláři, kteří využívali bohatství dřeva pro své pece. Při jejich huti vyrostly dřevěné sruby a jejich řemeslo dalo vznikající osadě jméno Sklenařice (též Glasserdorf). A jméno zůstalo,...

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1430.