Železný Brod
Brod vznikl pravděpodobně v 11. nebo ve 12. století při zemské
obchodní stezce, která vedla z Prahy do Německa a Polska. Tu se brodili
obchodníci přes Jizeru a vznikla zde osada Brod nebo také Brodek.
První písemná zmínka o Brodu pochází z roku 1352. Město nazývano ve starších pramenech jako Brod, Eissenbrod. Zvlášť obvykle zmiňovány Brodce (Brodec, nyní součást Železného Brodu). Také se setkávám v matrikách s označením Bredl či Brädl (a domnívám se, že je to také Železný Brod). Brodce existovaly samostatně určitě ještě kolem r. 1843, kdy jsou zmíněny na indikačních skicách.
Ve 14. století patřil Brod pánům ze Železnice, kteří tu i
sídlili. Od 14. stol. se v okolí nalézala a také
těžila železná ruda, která se i zpracovávala v tzv. hamrech. Těžba
skončila koncem třicetileté války, jednak pro nedostatek dřeva, železné
rudy a také se začaly stavět vysoké pece. Dokladem této těžby jsou různé
místní názvy a vykopávky.
Snad již Přemysl Otakar II. povýšil Brod na město.
Roku 1468 bylo město vypáleno lužickými vojsky, ale již roku 1501 král Vladislav II. Jagellonský obnovuje r. 1501 městská práva, uděluje krásný a honosný městský znak a pravděpodobně od této doby je Brod nazýván Brodem Železným.
V zemských deskách z roku 1538 je zmiňováno miesteczko Brodcze s hamry a Brodcze male (Brodec, nyní součást Železného Brodu).
Ve Vatmberském urbáři z roku 1608 mělo městečko 23 gruntů a 7 chalup,
zmiňovány také dva mlýny, pilana řezání prken a hamr na železo. Také
kostel s farou, kněz se tu časem chová, časem ze Bzí přisluhuje.
Ke konce 30tileté války (1643) byl Železný Brod znovu vypálen Švédy a shořela i původní radnice a v ní také veškeré úřední zápisy a dokumenty. Město se opět vzpamatovalo a roku 1660 obdrželo hrdelní právo, roku 1695 právo výročních trhů, čili jarmarků. Tím se městečko vyzdvihlo nad ostatní obce a města panství a stává se hospodářským střediskem celého podhůří.
Šibenice stávala nad městem, na vršku dodnes zvaném Šibeňák, na náměstí stával pranýř a trestné koše.
Roku 1670 postavila vrchnost novou dřevěnou radnici, která byla krásnou roubenou stavbou s podloubím a je známá ze starých obrázků a fotografií. Sloužila až do roku 1890, kdy byla zbourána a nahrazena dnešní, kamennou, v novorenesančním slohu.
V 17. stol. se objevují nová řemesla a řemeslníci se sdružují v
cechy. Nejstarším cechem je cech ševcovský - r. 1701.
První zmínka o škole je v gruntovní knize, bohužel je velmi stručná. Je zde pouze nadepsáno Škola. Není uvedeno datum, kdy byla postavena, ale podle ostatních zápisů datovaných mezi roky 1687-1730, bych se odvážila zařadit ji do tohoto období. Škola tedy vznikla mezi lety 1687-1730. (Okresní soud Železný Brodič 737, str. 206).
Další zmínka o škole je z roku 1765 (fond Archiv města Železný Brod ič. 100, str. 136), kdy se stavěla škola pod farou za purkmistra Václava Alsmana. Písařem a kantorem v jedné osobě byl Dominik Böhm - němec. Před ním byl kantorem a písařem Jan Šaffus? , ale ten byl v r. 1764 sesazen, protože se na něj množili stížnosti, že byl buřič. Zde je i zmínka, že první škola (asi ta 1687-1730) byla postavená ze dřeva na malém rynku před čp. 136. Škola z r. 1765 je zmíněna pod čp. 135 jako městská škola. Roku 1865 se za purkmistra Petra Rady škola opravila za 1900 zl..
Roku 1878 se zakládala škola u/na pozemcích čp. 18 a čp. 194. Stavitelem budovy byl Homolka z Mladé Boleslavi.
Městská nemocnice vznikla v roce 1879 na pozemcích čp. 95.
Rok 1832 v Brodě sečteno (fond Archiv města Železný Brod ič. 100. Poznámku napsal asi pan Michal Fišer - soukeník v Železném Brodě): soukeníků 56, ševců 9, truhlářů 2, punčochářů 2, tkalců 7.
Rok 1869 v Brodě sečteno (fond Archiv města Železný Brod ič. 100) 2199 lidí, 309 domů z toho 22 domů zbořených. Taky sečteno 75 krav, 27 koz, 14 koní, 2 voli.
Rok 1880 (31.12) v Brodě sečteno (fond Archiv města Železný Brod ič. 100) 2718 přítomných stále, mezi nimi 42 němců. Taky sečteno 100 krav, 6 prasat, 14 jalovic, 74 koz, 19 koní, 6 volů,2 býci, 52 úlů (včelínů).
Devatenácté století znamená začátek průmyslové výroby. V druhé polovině století zakládá německý baron Liebig textilní továrnu a rozvíjí se textilní průmysl. Otevírá rovněž břidličné lomy v okolí. 19. stol. znamená také rozvoj města. V doposud dřevěném městečku se začínají stavět zděné budovy v empírovém slohu - Knopovsko, Grosovsko. Jsou zde postaveny tři kašny, je postaven dřevěný most přes Jizeru a později dokonce železný, který sloužil až do r. 1940. Byla zřízena pošta, postaveny silnice do Jablonce, Turnova a k Semilům, zprovozněna trať Pardubice - Liberec a odbočka na Tanvald a Liebig staví i vápenku. Toto období je také zrodem celé řady spolků, které zasahovaly do veřejného a kulturního života města.
Doplnit https://vademecum.soalitomerice.cz/vademecum/permalink?xid=1838EDF493C411E7BDB15065F339AC75&scan=44c56a1b2e8d1b69405d962d809b2015
https://folprecht.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=210989
https://www.moskyt.net/nase-sibenice-12-zelezny-brod