MAJITELÉ (MALOSKALSKÉHO A SEMILSKÉHO) PANSTVÍ

?? Zdeněk Dlouhý  (1360-93), r. 1377 hofmistr králové, držel hrad Štěpanice a od r. 1383 také Železný Brod. Statky ty držel po něm Heník  (1406-18), snad jeho syn.

??Po Heníkovi následovali
Heník (1425-47) a Jan (1425-46).
Jan drže zboží u Brodu seděl na hradě Vranově u Malé Skály. Heník držel též Semily a nějaký čas Frydštein, jsa manž. Elišky z Kovaně (†j. 1478).

Heník Vranovský měl pět synů:
Jana (1456-63), Beneše, Hynka (1453-79), Mikuláše (1456-74, na Rohozci) a Šťastného (1453 až 1487)

Felix (Šťastný) z Valdštejna (1453 až 1487) držel za svůj díl Malou Skálu a skrze manž. Anežku z Chlumu stal se spoludržitelem hradu Rychmburka.

 Syn jejich Jindřich (1481-1528) držel po otci Skály a po mateři (+1501) Rychmburk (+2. čce 1537). Z manž. Kateřiny ze Šumburka zůstavil syny Karla a Viléma.

Karel dostal při dělení Skály, jež r. 1538 prodal.

1538 v zemských deskách je zmíněna koupě mezi Janem z Vartemberka a Karlem (Felixem) z Valdštejna. Karel z Valdštejna prodává zboží Skály svému strýci Janovi z Vartemberka, který již vlastní hruborohozecké panství(Jan by měl zemřít 1543 nejvyšší purkrabí království českého). Panství Skály tak připojil k Hrubému Rohozci.  O dva roky později připojuje ještě Frýdštejn. Jan umírá 1543 a majetek dědí syn Adam z Vartmberka.

Adam z Vartmberka (1516-1564) r. 1543 zdědil panství Zvířetice, Hradiště (Mnichovo), Dub (Český), Rohozec (Hrubý), Skály (Vartmberské Skály, Skály nad Jizerou = Malá Skála) a Frýdštejn. Za odboj proti Ferdinadovi I. mu byly statky v roce 1547 zkonfiskovány, ponechány Zvířetice a Hradiště. v roce 1555 odkupuje od královské komory zpět Rohozec a Skály (včetně města Turnova) výměnou za Mnichovo Hradiště. V roce 1557 jih rohozeckého panství prodává. Adam umírá 1564 a majetek r. 1565 rozdělen na díly rohozecký, skalský, svijanský a přepeřský. Spory mezi Adamovými syny Janem, Kryštofem, Karlem a Jaroslavem.

Karel z Vartmberka (cca 1554-1612) získal po mnoha sporech se sourozenci po otci Adamovi v r. 1593 panství rohozecké a skalské a polovinu dílu přepeřského. V roce 1608 nechal pro celou svou državu zpracovat urbář - známý dnes jako urbář Vartmberský z r. 1608.

Součástí panství bylo: Zámek Rohozec (Hrubý Rohozec) s předhradím, poplužní dvůr, pivovar, sladovna, pazderna na Daliměřicku, prádlo pod zámkem, olejna. Zámek Skály (Malá Skála) s předhradím, poplužní dvůr, pivovar, prádlo pod zámkem. Půl města Turnova, mlýn podkostelní (Kocourkovský). Rychta žehrovská: vsi Kamenice, Srbsko, Doubí, Žehrov, Skokovy, Mlejnce, Olešnice, Pohoří, Skalany, Babiny, Kacanovy, Čírkovsko, Ploukonice, polužní dvůr Arnoštice. Rychta přepeřská: vsi Přepeře, Čtveřín, Kadeřavec, polužní dvůr přepeřský. Rychta rohozecká: vsi Ohrazenice, Rohozec, Daliměřice, Činov, Dolánky, Pozořice, Vražedlník, Bukovina, Loužek. Rychta jenšovská: vsi Jenišovice, Paceřice, Žďárek, Odolenovice. Rychta pelíkovská: vsi Pelíkovice, Jestřábí, Radoňovice, Rydvaldice, Štěrbuvně, Bezděčín, Sestroňovice, Jílovej, Mohelka a poplužní dvůr jílovský. Rychta maršovská: vsi Jablonec, Džbánov, Loučná, Velký Kokonín, Vrkoslavice, Maršovice, Šubrtovice (Krásná), Lískov, Malý Kokonín, Jistebsko, Planá Hora, sklenná huť Mšeno. Rychta brodská: městečko Brod, vsi Huntířov, Skuhrov, Alšovice, Dobrohostov (Štebrov?), Bzí, Splzov, Veselí, Chlístov, Těpeře, Radčice, Jirkov, Střevelná, Velká Horka, Malá Horka, Pelechov, Proseč, Brodce, Propastnej, Spálov, Bítuchov. Rychta záhořská: vsi Záhoří, Dluhej, Zásadka, Pipice, Koberovy, Hamštejn, Smrčí. Rychta labská: vsi Bobov, Vransko, Sněhov, Líšný, Labem Vranovej, pustý hrad Zbiroh, Mnichovka, Besedice, Loučky, Chloudov, Vrát, Prosíčko, Protivná, Mukařov.

Po jeho smrti majetek r. 1612 dělen mezi jeho manželku Kateřinu a syny Jana Jiřího a Otu Jindřicha. Vesnice v rámci tzv. 2. dílu skalského panství připadly synovi Janu Jiřímu z Vartmberka.

Jan Jiří Vartmberský r. 1613 získává  statek rohozecký a s bratrem se dělí o statek skalský a přičleňuje ho k rohozeckému panství (rychta záhořská, městečko Železný Brod, vsi Bítouchov, Brodec, Hrubá Horka, Jirkov, Malá Horka, Pelechov, Propastný, Proseč, Radčice, Spálov, Střevelná, Besedice, Chloudov, Líšný, Loučky, Michovka, Prosíčka, Vranové, Vrát, a pustý hrad Zbiroh.

Od něho se dostaly přes Jiřího Frydrycha hraběte z Hohenlohe (obdržel je jako zástavní statek za nezaplacený dluh) Albrechtovi Janu Smiřickému a byly připojeny k panství Semily.

Albrecht Jan Smiřický - v roce 1615 kupuje majetek od Oty Jindřicha. Albrecht Jan, poslední ze Smiřických, se stal vůdčí osobností povstání českých protestantských stavů v roce 1618. Smiřický popraven nebyl, neboť zemřel dříve, jeho jmění však bylo r. 1622 zkonfiskováno.

Královským listem z 24. dubna 1623 obdržel větší část majetku Smiřických - včetně Semil - Albrecht z Valdštejna. Když nově nabytý majetek připojil ke statkům, které mu již dříve náležely (Frýdlantské pansví). Když byl v roce 1634 v Chebu zavražděn, vídeňská vláda jeho statky zkonfiskovala a rozdala mezi jeho generály a vrahy.

Koncem roku 1624 prodává rohozecké panství panu Františku Claryovi.

Hrabě Mikuláš Desfours získal panství rohozecké, maloskalské a semilské r. 1628. Po jeho smrti byly Semily v držení dalších členů této rodiny až do roku 1748.

Tehdy semilské panství koupil František Václav Carreto-Millesimo. Ve vlastnictví italského hraběcího rodu Millesimů zůstaly Semily do roku 1810, kdy je získal nešlechtic, velkostatkář Jakub Veith. On i jeho syn Václav v době své čtrnáctileté držby rozsah panství značně omezili a mnohé pozemky prodali poddaným do dědičného užívání.

V roce 1824 koupil semilské panství francouzský kníže Karel Alain Gabriel Rohan, spřízněný s mnoha panovnickými rody v Evropě. Zbytky semilského panství, zámek, pivovar a dvůr s rozsáhlými pozemky a lesy prodali Rohanové roku 1898 městu Semily.

Doplnit podle mailu z 18.9.2020 - Feige -  Střevelná, Jirkov, Malá a Hrubá Skála patřily původně pod panství Skály (Malá Skála). Za držení Adama z Vartmberka bylo panství v roce 1547 zkonfiskováno a to z důvodu jeho aktivní účasti na stavovském odboji proti Ferdinandovi I. V roce 1555 ho odkoupil zpět od královské komory. Adam z Vartmberka zemřel 1564 a jeho državy byly rozděleny mezi jeho syny v roce 1565, resp. 1593. Díl Skalský připadl synovi Karlovi z Vartmberka. Za jeho vlády byly vesnice spravovány pod rychtou Brodskou (Skalské panství). Karel z Vartmberka zemřel v roce 1612 a 1613 došlo k dělení majetku. Vesnice v rámci tzv. 2. dílu skalského panství připadly synovi Janu Jiřímu z Vartmberka. Od něho se dostaly přes Jiřího Frydrycha hraběte z Hohenlohe (obdržel je jako zástavní statek za nezaplacený dluh) Albrechtovi Janu Smiřickému a byly připojeny k panství Semily. V roce 1622 bylo panství Semily zkonfiskováno a získal ho Albrecht z Valdštejna, který jej začlenil do svého rozsáhlého majetkové komplexu Frýdlanstkého panství. Po zavraždění Albrechta z Valdštejna v roce 1634 připadlo panství Semily Mikulášovi Desfours z Mont a Athienville.
Takže k Vašemu dotazu. Vesnice nejsou v urbáři semilského a navarovského panství z let 1581-1585, protože patřily k panství Skalskému a vlastnil je Karel z Vartmberka. Vartmberský urbář 1608 není pro panství Semily, ale pro Hrubý Rohozec, Malou Skálu a část Přepeř. Vesnice přešly k Semilům za Albrechta Jana Smiřického až někdy po roce 1613 (nevím, kdy přesně). Tuším, že v berní rule 1654 je Střevelná pod Semilským panstvím, kdežto Jirkov a Horky pod Malou Skálou. Ale v urbáři 1687 už jsou zase všechny tyto vesnice pod Semilama.
Co si matně pamatuji, tak vývoj v držbě lze vysledovat především při dělení majetku v dílčích cedulích v Národním archivu Praha, tady je citace:

Fond Stará manipulace (SM), KT 2471, sign. W 8-12; W 8-18; W 8-19; W 8-38.

Desky zemské menší (DZM), sign. 236.

Desky zemské větší (DZV), sign. 69, fol. F12-K1, dílčí cedule 4.7. 1565 (1. díl rohozecký).

DZV, sign. 88.

DZV, sign. 132.

DZV, sign. 187, fol. N17-O3, dílčí cedule 6.7. 1613 (díl 1. rohozecký).

DZV, sign. 188, fol. C3-C7, dílčí cedule 4.11. 1613 (statek skalský 2. díl).

Fond Úřad desek zemských (ÚDZ), KT 19, inv. č. 410/31, doklady k intabulacím, cedule dílčí, dílčí cedule 6.7. 1613 (díl 2., statek a díl přepeřský).